Bydlení na ubytovně není domov


Ubytovna může být výhodné řešení krátkodobé situace. Pokud jedete na dovolenou, na služební cestu nebo někde na pár měsíců pracujete, může být ubytovna skutečně dobrou alternativou k hotelu nebo přespávání u přátel a známých. Za dvě nebo tři stokoruny na noc dostanete střechu nad hlavou, postel a sprchu. A to je většinou tak asi všechno. Stačí to na týden, čtrnáct dní, těm odolnějším i na měsíc, ale žít tak dlouhé měsíce nebo třeba i roky? To přece nejde {LINK}.


 muž s knihou


Zaprvé, člověk nikdy neví, kdo všechno s ním na ubytovně bydlí. A to jak lidé, tak všelijaká zajímavá zvířátka. U lidí nikdy není možné poznat na první pohled, kdo jsou, odkud přišli https://www.tchas.cz/bydleni-na-ubytovne-neni-domov a co mají za sebou. Osazenstvo se neustále mění, takže navázat nějaké vztahy je prakticky nemožné, a nikdy tam není úplně bezpečné. Lidé na ubytovně si věci musí zamykat, a stejně aby se báli, že je jednoho dne nenajdou. A na ubytovnách se to jen hemží různým hmyzem. Samozřejmě že ne všude, ale švábi a štěnice jsou rozhodně častější na ubytovnách než kde jinde.


 stará ubytovna


Ubytovny navíc fungují jako pasti. Jakmile v nich lidé žijí déle než pár měsíců, mají jen malou šanci dostat se zpátky do normálního bytu. Bydlení na ubytovně totiž není tak levné, jak se zdá. Pár stokorun denně znamená pár tisíc měsíčně, a ze zbytku se na zálohu na normální byt šetří jen velmi těžko. Kromě toho, bydlení na ubytovně sebou často nese stigma, takže přesvědčit majitele, aby jim byt pronajal, může být pro obyvatele ubytovny skutečně nesnadný úkol. Pokud se člověk bez patřičné sociální a finanční podpory ocitne na ubytovně, tak jediná další cesta vede často na ulici. To, že má střechu a čtyři stěny, ale z ubytovny domov stejně neudělá.   


 


Ubytovna by měla zůstat tím, čím je. Krátkodobým řešením pro nenadále situace nebo lacinou alternativou hotelu, ale nikdy by to neměla být náhražka domova. 



Bydlení na ubytovně není domov
5 (100%)1