Hra s kuličkami pochází ze starověku

.

Český kuličkový svaz vznikl podobně jako jiná seskupení, byl dílem „náhodné“ úmluvy několika nadšenců, kteří se rozhodli stanovit pravidla cvrnkání do důlku a soustředit do jednoho místa další zájemce. V tomto případě šlo údajně o jednu z nevinných her při cestě z hospody, kdy nad důlkem s cíněnkami a skleněnkami aktéři nevinně rozjímali, že by mohlo jít o zábavu na vyšší úrovni.
A tak se zrodilo zajímavé hobby, v Česku jedinečné, přitom s tisíciletou tradicí. Jde totiž o činnost provozovanou již ve starověkém Egyptě. V tamních hrobkách byly nalezeny uměle obroušené kuličky z kamenů a v průběhu nástupu renesance v Evropě si s nimi cvrnkali na anglickém královském dvoře.
duhové kuličky

Jaká jsou pravidla hry

Možná jste rovněž dosud netušili, jak se vlastně to cvrnkání provozuje. Začíná se prvním rozhozem ze vzdálenosti sedm a půl metru a kdo je s kuličkou nejblíže důlku, začíná. Pokračuje další hráč a všichni se takto vystřídají, každý pouze s jedním cvrnknutím. Vítězí ten, kdo všechny svoje skleněnky nebo hliněnky nacvrnká do důlku jako první.
Rozměry důlku musí být přesně podle regulí, tedy v průměru od sedmi do deseti centimetrů, a rozměry kuliček jsou stanoveny pouze horním limitem průměru, který je 16,5 mm. Mohou být i menší, ovšem každý dobře ví, že čím menší průměr, tím větší handicap. Hraje se obvykle se skleněnými kuličkami, i když dříve se používaly hlavně hliněné.
dóza na kuličky
Nejkvalitnější materiál na výrobu kuliček je mramor, s tímto „nářadím“ se hraje nejlépe, a to i za nepříznivého počasí. V pravidlech je také stanoveno, že se cvrnkat smí pouze prstem do skleněnek, nikoli s nimi posouvat šouráním prstu po zemi, což je typické zejména pro Němce.
Zajímavé je také vědět, že jde o fyzicky náročný sport, kdy v průběhu jednoho turnaje musíte zvládnout udělat až pět set dřepů. Trénovaný jedinec pak zvládne bez problémů hrát od půlky dubna do poloviny října, v zimě se venku pochopitelně nehraje.

.
Hra s kuličkami pochází ze starověku
4 (80%)1
.